Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Minimalismus v luxusu na cestách

15. 07. 2013 11:30:00
Cestuji často a ráda. Zatím pouze po Evropě; v jedné severské zemi jsem navíc delší dobu žila. Většinou cestuji pracovně, občas ale vyrážím odpočívat nebo za přáteli. Jsem městská holka a obvykle se proto zdržuji poblíž lidských obydlí. Ať už mají mé cesty jakýkoliv důvod, naučila jsem se cestovat úsporně – a přesto vkusně, v pohodlí a přiměřeně každé příležitosti. Dávám přednost multifunkčním kouskům. Ty nebývají nejlevnější, ale v důsledku se vyplatí, protože šetří místo, čas a někdy i nervy. A protože to pak bývají promyšlené volby, užiji si je o to více, takže nakonec šetří i peníze. Někdy naopak nacházím kousky levné a zcela vyhovující; stačí přemýšlet. Souvisí to s tím, že nesnáším hromadění obecně, přesto mám ráda luxus. Minimalismus je můj životní styl. Nabízím několik tipů.

Nemám co na sebe

Mým favoritem je kardigan Cozy od DKNY. Objevila jsem už více než doporučených šestnáct způsobů nošení. Obstála jsem v něm na konferenci, večerní recepci a dokázala se cele zahalit při vstupu do mešity. Příjemná směs kašmíru a hedvábí hřeje na severu a nevadí na jihu. Na kratších cestách se dá v pohodě vydržet s černými kalhotami, úzkou černou sukní a několika dlouhými topy různých barev – kombinací vytvoříte nepřeberně, stačí mít sebou zajímavé ozdoby. Zbytek podle ročního období. Osvědčila se mi například jemná kožená bunda (křivák), dá se použít místo saka i k džínům. I doma ji nosím velmi často. Originální a multifukční kousky najdete třeba v Pokojíčku. Pokud se jedná o plavky, líbí se mi oboustranné 3 v 1 bikiny z loňské kolekce Calzedonia, způsobů, jak je nosit je více než šest. Spodní prádlo řešme každý za sebe – jen zvlášť na cesty doporučuji kvalitní podprsenku s odnímatelnými ramínky různých barev.


Šlapu si, ani nevím jak

Na pracovních cestách si obvykle vystačím s jedněmi reprezentativními botami na vysokém podpatku a dobře tvarovanými balerínami na procházky. Sportovní boty sebou určitě beru na delší cesty, případně pokud je v cíli cesty odpovídající terén. Vlastním taky jedny speciální botky, které se dají nosit na několik způsobů, stačí mít sebou mašle. Do kufru vždy přihodím žabky, hodí se nejen na pláž, ale i jako domácí obuv. Pokud se jedná o obutí během přepravy, jen jeden postřeh za všechny: nerada, ale musím přiznat, že české dámy nezřídka poznám na letištích už z dálky – přitom právě cesty letadlem opravdu nezakládají žádný důvod obouvat trekové boty (a nečesat si vlasy).


To se na to podívejme

Jelikož se velice obávám operace očí, patřím mezi obrýlené typy – zvláště na cestách. Připadá mi to pohodlnější. V cílových destinacích už ale přicházejí na řadu čočky, za které jsem panu Wichterlemu denně vděčná. Nejenže ráda používám sluneční brýle, protože je to hezký módní doplněk, v některých zemích je to navíc vysloveně nezbytnost. Čočky jsou náročné na hygienu, ale přežila jsem už i manipulaci s nimi za absence teplé vody a asistence ještěrkovitých plazů. Podle návodu místních jsem se šla později potápět do moře s otevřenými očima. Jestli to fungovalo nevím, pálilo to každopádně dost, a žádný zánět jsem si nakonec nepřivezla. Naopak výrazné brýle mi občas vyřeší večerní (ne)líčení, kombinace s jednoduchými černými šaty mě zatím nikdy nezklamala, a pokud vím, ani nikoho okolo.

Kosmetika & Co

Převážet sebou příliš kosmetiky se mi neosvědčilo. Na kratší cesty si vystačím s dobrým podkladovým krémem, který se dá použít na den i noc, a BB krémem (díky za ten vynález; chystám se vyzkoušet i CC). Vyzkoušela jsem třeba multifunkční Karité (Ryor), zvládne noční péči, štípance od komárů i odřenou botu - a dobře tak na jihu doplňuje denní péči s vysokým UV faktorem (raději lesknoucí se pleť než náběh na úpal). K tomu pudr, řasenku a lesk na rty. Samozřejmě dobrý odličovač. Pravidelně opečovávaná pleť to načas snese. Právě kosmetiku na cesty volím levnější a Ryor mi výborně vyhovuje. Někdy je totiž pleťový krém třeba kreativně použít i najiné části těla, u dražších výrobků by mi to asi bylo líto. Na delších cestách se poohlížím spíše po místní produkci, obvykle lépe vyhovuje podmínkám. Takový rozteklý deodorant je veselý jen jako příhoda k vyprávění až s větším odstupem. Navíc, například místní olivový olej je skvělý na vlasy i tělo. Severské značky jsou obecně synonymem kvality, o francouzské kosmetice nemluvě. Na delších cestách bez dobrého zázemí nikdy nemám nalakované nehty, byla by to jen nadbytečná otrava. I na kratších cestách preferuji bezbarvý lak, oprýskaný barevný lak je faux pas a umělým nehtům neholduji. Že ale něco schází, neznamená, že by mělo cokoliv přebývat – pilník, pinzetu a holítko mám bezpodmínečně sebou, v Evropě je přece jen zřídkavé se úplně vyhnout civilizaci, a to skutečně ani směrem na jiho/východ, natož na druhou stranu. Pudřenka se mimochodem hodí i na horách. Pokud má zrcátko, je možné s ní navést helikoptéru – to už berte s nadsázkou, použila jsem to jako argument pro kamaráda, kterého má výbava pobavila.

Šperk není hřích

Šperky jsou malé, na cestách nepřekáží. Jen nedoporučuji příliš nákladné kousky; snad jen ty, které hodláte mít většinu času na sobě. Pro mě to jsou jednoduché perlové náušnice. Vypadají skvěle na společenské akci, hodí se k běžnému oblečení a neurazí ani při sportovní aktivitě. Obvykle si s nimi vystačím. Počet kombinací oblečení na kratších cestách navýší například barevné korále. Na delších cestách nikdy neodolám ulovit si něco na místním bazaru, zvlášť směrem na jih a východ; jsou to také společně se šátky jediné (ale originální a pro mě cenné) suvenýry, které si z cest vozím. Do muslimských zemí neprovdaným ženám doporučuji snubní prsten, vzbuzuje respekt. Rozdíl v komunikaci s místními byl skutečně zřetelný.

Zavoláme si

Když jsem poprvé vyrazila na delší cestu, byla jsem téměř odříznutá od komunikace s domovem, kromě občasných telefonátů. To už se dá dnes zažít v Evropě jen stěží, pokud se tak cíleně nerozhodnete. Prakticky vždy na cestách pracuji. Naučila jsem ale omezit množství věcí, které sebou převážím. Takže žádné papíry ani knihy, vše včetně hudby a filmů v jednom přístroji. Raději nic konkrétně doporučovat nebudu, nejsem technický typ a tyto záležitosti za mě řeší mí blízcí. Fotím pouze momentky na telefon. Podle mého názoru ty nejlepší zážitky vyfotit nelze, kvalitní fota objektů i míst jsou na internetu, a důkaz, že jsem někde byla, opravdu nepotřebuji. Neobejdu se ale bez dobrého tarifu (včetně dat). Na jednom ostrově jsem se zabydlela mimo město a k internetu se dostala jednou týdně. Nikdy předtím jsem si neuvědomila, jakou samozřejmostí se pro mě připojení stalo.

Na zdraví

Myslela jsem si, že pokud cestuji do města v jedné západní zemi, už jen stěží uvidím turisty s domácí stravou. Přesto se mi to přihodilo docela nedávno. Na cestách přitom bývají nejnáročnějšími položkami přeprava a ubytování, jídlo opravdu ne. Ve většině evropských zemí stojí zhruba stejně nebo jen o málo více než u nás. A když už cestuji, bylo by hloupé nevychutnat si místní speciality a čerstvé dobroty. Rozhodně doporučuji, i kdyby jen v malém množství, ochutnat místní alkohol. Ten už se cenově liší, například na severu se do barů chodí jen na úplně poslední drink. V některých zemích určitě neradím pít vodu z kohoutku, ale jinak ohledně jídla i pití v Evropě: když to nezabilo místní, tak určitě přežiju taky. A dobré jídlo je nejlépe vychutnat v dobré společnosti. I když se pak těžko odmítá místní specialita servírovaná s láskou, přestože by od ní člověk byl raději ve větší vzdálenosti. Opustit bezpečí turistických středisek a stezek se mi zatím vždy bohatě vyplatilo – zejména v podobě nových přátelství.

Minimalismus v luxusu na cestách není určitě jen otázkou peněz. Podstatné je otevřené srdce – k tomu schopnost radovat se z maličkostí, soustředit se na přítomný okamžik a na ničem příliš nelpět. Bon voyage!

PS: Pokud se vám článek líbí, mrkněte na (mnohem kratší) Desatero cestovatele. Přidejte se také k nekomerčnímu minimagazínu Proč? Protože!cz – děkujeme za případné sdílení a podporu! Pozitivně, spolu & s úsměvem.

TIPY pro minimalismus v luxusu najdete na Protože občas jako ‪#‎minimalismusvluxusu.

Autor: Michaela Dombrovská | pondělí 15.7.2013 11:30 | karma článku: 9.35 | přečteno: 1064x

Další články blogera

Michaela Dombrovská

Ve znamení Panny: Dopis sobě

Zkusili jste někdy sami sobě napsat dopis a otevřít ho třeba po roce? Pokud ne, doporučuji k vyzkoušení. Budete příjemně překvapeni.

19.10.2015 v 21:21 | Karma článku: 13.03 | Přečteno: 1305 | Diskuse

Michaela Dombrovská

Pořádek (nejen) v hlavě

Jaro je obdobím nových začátků, zahájením nového cyklu. Na rozdíl od novoročních předsevzetí mají ta jarní mnohem větší šanci na úspěch, protože pomáhají slunečné dny, vstávání za světla a celkově lepší nálada. Na jaře se zejména uklízí a detoxikuje. Panny úklid podle horoskopu milují; a přestože mě doma plný dřez nebo nepořádek na podlaze zase až tolik nevzrušují, celkovému gruntu jsem neodolala – a rovnou z něj vytvořila i veřejnou detoxikační výzvu.

24.4.2015 v 8:30 | Karma článku: 15.73 | Přečteno: 2965 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marek Valiček

Takový hezký popovídání o gendrový neutralitě

"Prosim tě, ty si takovej chytrej, že máš ten intrnet, co je to gendrově neutrální? Neutrální je snad ještě pořád Švýcarsko, ne?"

24.10.2017 v 11:02 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 34 | Diskuse

Matus Zahoransky

Ja o koze, ty o voze

Túto frázu poznám už roky. Ale až teraz som zažil, ako to vyzerá, keď jeden rozpráva o koze a druhý o voze.

24.10.2017 v 10:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Volím tvarůžky a romadur

Vrátím se k průběhu voleb v naší rodině. V pátek přijedu domů, syn už odjel na skautskou výpravu a manželka se chystá na víkendovou akci s dětmi. Takže mne záhy opouští.

24.10.2017 v 9:38 | Karma článku: 4.50 | Přečteno: 166 | Diskuse

David Dvořák

Zabejčenej Andrejko.

Volby jednoznačně ukázaly, že lidé mají dost tradičních stran, které si zprivatizovali demokracii. O tom, že to byly volby protestujících občanů, svědčí mj. jeden paradox.

24.10.2017 v 9:09 | Karma článku: 15.22 | Přečteno: 430 | Diskuse

Blog Info

Italské jednohubky aneb život v Itálii očima české Marty

Ať už je život Marty Kučíkové jakýkoliv, rozhodně není nudný. Z renesanční Telče ji osud napřed zavál do Prahy, aby se nakonec přestěhovala do zcela neznámého severoitalského horského městečka.

24.10.2017 v 8:49 | Karma článku: 12.78 | Přečteno: 684 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1513

Pochází ze Slezska, procestovala Evropu a nyní žije v Praze.

Je autorkou knihy Pravidla pozitivního sobectví (vydala Grada v roce 2014).

www.PROTOZE.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.